Znáte ten pocit, když víte, že pokud si nesplníte SEN teď, tak už by mohlo být pozdě? To  je přesně ten důvod proč vzniklo představení o Medě Mládkové s názvem MEDA.

Pro ty co to nevědí, představení MEDA se bude hrát od 24. června 2019 na Letní scéně  Musea Kampa. Paní Medě bude neuvěřitelných 100. let a zahraje si ji úžasná Tatiana  Vilhelmová. Všechno to zní dokonale, ale nic z toho by se nestalo, nebýt jedné zásadní věci…

Kdy to začalo?

Byla jsem podnikatelka, která plnila klientům nejrůznější ztřeštěné nápady. Chceš se stát Jamesem Bondem? Zorganizujeme ti zážitek jako z filmu. Chceš udělat ze své ženy Audrey Hepburn? Nech to na nás. Uděláme z ní princeznu a uneseme jí do Říma, kde zažije skvělé prázdniny. Ano, to byla moje práce. Procestovala jsem s kolegyní svět a žila život.. no jako z filmu.

Ale já jsem se vždy chtěla vrátit k divadlu, které jsem studovala. Měla jsem strach, že  pokud to neudělám teď, tak už se k tomu nikdy nevrátím.

Jednou jsem se šla s mojí maminkou projít do Musea Kampa a na nádvoří, tak jako  obvykle, seděla Meda Mládková. Pochválila mi kabát a pak jsme si chvíli povídaly. Už si ani nevybavím o čem jsme se bavily.

Nechala jsem si od ní podepsat fotku a odešla se podívat na Kupkovu výstavu. Týden poté jsem si koupila knížku od Ondřeje Kundry: Můj úžasný život, životopis Medy Mládkové. Odletěla jsem na Srí Lanku, kde jsem ve vlaku jezdila kolem čajových plantáží a prožívala s Medou její životní příběh. Opravdu mne uchvátil a vlastně jsem se v její povaze  i trochu našla. Někdy je paní Mládková tak intenzivní, že mi až lezla na nervy, ale i to je  součást její povahy a úspěchu.

Již při čtení knihy jsem viděla její příběh napsaný jako divadelní hru.

Když ne teď, tak nikdy

Vrátila jsem se do Čech, oslovila jsem pana Kundru s tím, že o paní Medě napíšu  divadelní hru. Sešli jsme se a já jsem mu moc vděčná za těch pár pracovních schůzek,   které mi tento skvělý novinář věnoval. Seznámil mne s vedením Musea a s paní Medou,  se kterou jsem se již sešla oficiálně a domluvili jsme si spolupráci.

Prodala jsem firmu a založila novou. Kromě scénáře jsem se rozhodla stát se  producentkou celého představení. Bylo to rozhodnutí přirozené a po všech těch  zkušenostech z velkých filmových produkcí to byla poměrně uvolňující a pohodová změna. Doslova jsem se v divadelním producenství našla. Vždy jsem trpěla tím, že mě baví až  moc věcí mezi kterými přepínám.

Je pro mne těžké je všechny vyjmenovat, protože se setkávám s tím, že není možné, abych je všechny dělala dobře. Často slýchám:  “devět řemesel, desátá bída”.

Takže kromě uvedené firmy jsem scénáristka. Píšu převážně pro televizi a napsala jsem  několik divadelních her. Také jsem byla dramaturgyně v České televizi a dodnes jsem  střihačka a režisérka tamtéž. Kromě toho se živím tím, že líčím a češu nevěsty na  svatbách. Je to můj koníček, který přerostl ve víkendovou práci. Také režírují různé akce, nadační večery a podobně. No řekněte…nezbláznili byste se z otázky: “ A čím se živíš? ”

Když chceš, tak můžeš

Při psaní scénáře jsem si uvědomila, jak je život paní Medy inspirativní pro současnou  generaci. Její heslo: “Když chceš, tak můžeš!” je všeříkající. A i tato věta mě žene dál a pomáhá ve vytvoření tak velkého projektu. Obklopila jsem se lidmi, kteří pro představení  dýchají a spolupráce s Museem je neuvěřitelně pozitivní.

Přála bych každému, kdo váhá jestli si uskutečnit svůj dlouho odsouvaný sen, aby se jim potvrdilo, že když nebudou váhat a půjdou do akce, tak je to odmění. Protože ono je to odmění zaručeně.

Samozřejmě jsme relativně na začátku, zkoušet začneme až v dubnu. Ale naše  představení už vzniká skoro čtyři roky a pro mne je ten průběh spolupráce stejně důležitý jako výsledek a pomyslný cíl, ke kterému celý náš tým směřuje.

Proč vlastně blog?

Není úplně obvyklé, aby stránka o nějakém představení měla vlastní blog. Já jsem se však rozhodla, že bych si přála, abychom lidem, kteří nás sledují dali více, než jen samotný  divadelní zážitek a proto budou na našich stránkách vznikat tyto články tak trochu ze zákulisí, které vám napoví jak se při tvorbě představení cítíme, co zrovna tvůrci  řeší a podobně.

Proto vám tady nebudu psát jenom já, ale nad svou koncepcí či samotnou postavou paní Medy se zamyslí režisérka Adéla Laštovková Stodolová, scénografka Lucia  Škandíková  pohovoří o tom jak se jí daří vymyslet scénu na nádvoří Musea, kde vlastně stavíme divadlo. Kostymérka Tereza Kopecká vás zasvětí do tvorby kostýmů pro 6 herců a nespočet postav. Náš tým je ale veliký a uvidíme, kdo všechno se k nim při psaní přidá.

Ale určitě se dočkáme i zamyšlení nad svými rolemi od našich herců. Kdo to tedy je? Kromě Tatiany Vilhelmové je to Dana Batulková, Jaromír Dulava, Veronika Arichteva, Dan Šváb a Lukáš Příkazský. Tak co, těšíte se na jejich sdílení pocitů z našeho představení? Já rozhodně ano!

Závěrem

Moc vám děkuji za to, že jste si můj první příspěvek přečetli a pokud máte lístky na představení, tak si mě tam klidně odchyťte a povězte mi, jak se vám líbilo nebo mi napište na daniela@predstavenimeda.cz , co s vámi zarezonovalo. Můj další článek bude více zaměřen přímo na osobu paní Medy a její životopis.

Mějte se krásně a těším se na viděnou v jednom z uvedených termínů představení v Museu Kampa!