Dříve bylo zvykem, že veškerou garderobu si hradily zpěvačky samy, a poté jim nezbylo téměř ani na jídlo. Možná její civilnost spočívá také v tom, že měla nad zpíváním velký nadhled, a nikdy se nenechala pohltit pozlátkem. A samozřejmě těch dvacet let, které byla Marta Kubišová nucena strávit v civilních povoláních, z ní civilní hvězdu udělalo doslova. Paradoxně její tzv. druhá kariéra trvala téměř třicet let, ale už nikdy nemohla vynahradit tu, kterou jí přervali ve chvíli, kdy byla na vrcholu.
Léta, která Marta Kubišová strávila v disentu, byla léta plná strachu, nejistoty a bídy, ale také díky nim měla více svobody, hodnotných přátelství a duševního rozvoje. Není to nějaká bájná nebojácná žena z pověstí. Je plná obav, a umí se stresovat kvůli maličkostem. Pro současnou generaci je lehké říct si: “Udělám to tak, jak to cítím.”, ale to nebyla výsada lidí před třiceti lety. To, co ji odlišuje od jejích vrstevníků, je právě skutečnost, že ona se tak chovala i během nejtěžší normalizace. Sice ztratila mnoho výsad, ale nikdy neztratila samu sebe.